TECHNIKY NELEGITIMNÍHO OVLIVŇOVÁNÍ

1. Přehled technik nelegitimního ovlivňování

Mezi techniky nelegitimního ovlivňování řadíme verbování (získávání ke spolupráci), nevědomé vytěžování informací, získávání informací z otevřených zdrojů, zneužívání cest do zahraničí, nebezpečné nabídky a vydírání či nátlak.

2. Verbování (získávání ke spolupráci)

Procesu verbování předchází tipování a sbírání informací o cílovém subjektu, které by mohly být následně využitelné k samotnému verbování. Čím lépe útočník svoji potenciální oběť pozná, tím více výhod pak bude mít v dalších fázích procesu verbování. V procesu tipování jsou velmi často útočníkem shromažďovány informace, které se na první pohled mnohdy jeví jako bezcenné, nevýznamné nebo takové, jejichž získání útočníkem nepředstavuje na první pohled pro subjekt zájmu hrozbu.

Když má útočník o svém potenciálním cíli dostatečné množství informací, přistoupí k navázání prvotního kontaktu. Většinou jde o krátké setkání, jehož jediným cílem je přesvědčit Vás k dalšímu setkání. Někdy Vás útočník osloví napřímo, jindy se nechá představit někým, koho již znáte, protože to zvyšuje jeho šance, že s dalším setkáním budete souhlasit. V některých situacích sehraje útočník doslova divadelní scénku s cílem Vás zaujmout, abyste to byli Vy sami, kdo útočníka osloví.

Následuje fáze rozvoje přátelských vztahů, kdy se útočník systematicky snaží si s Vámi vybudovat přátelský vztah. Z útočníkovy strany jde vždy o předstíraný zájem o Vaši osobu. Útočník se začne zajímat i o Vaši práci a může se stát, že Vás požádá o zpracování nějaké analýzy či o odborný názor, přičemž může trvat na tom, aby se jednalo jen o veřejně dostupné informace. Za Vaši práci Vám dobře zaplatí nebo Vám poskytne jinou protihodnotu. V určitém momentu pak útočník přistoupí k samotnému aktu zverbování, který může proběhnout písemně, ústně anebo jiným způsobem, kdy reakci verbované osoby lze považovat za souhlas (konkludentně). Postupně po Vás bude útočník vyžadovat sdělování citlivých informací a Vy už nebudete moci odmítnout, protože budete mít na výběr jen mezi pokračováním ve spolupráci s útočníkem, anebo pracovněprávním a případně i trestněprávním postihem. Tomu se ale nevyhnete, ani pokud s útočníkem budete spolupracovat.

To, že si Vás útočník vybere za cíl svých aktivit, nemusí být vůbec Vaše chyba. Zaznamenáte-li známky toho, že může docházet k pokusu o Vaše zverbování, neotálejte a kontaktujte přímého nadřízeného či bezpečnostního ředitele. Nesnažte se situaci řešit úplně sami. Z hlediska Vašeho budoucího života a Vaší kariéry se může jednat o zcela zásadní problém. Je velmi důležité, abyste reagovali rychle a včas. Jen to Vás v takové situaci ochrání před pracovněprávním anebo trestněprávním postihem.

 

V případě, že zaznamenáte pokus o zverbování Vaší osoby, postupujte následovně:

• Věnujte zvýšenou pozornost tomu, co po Vás útočník chce.
• Pamatujte si, pokud možno, co největší množství detailů (jak proběhl Váš kontakt, kdo oslovil koho, kdo byl prostředníkem, na co se útočník ptal, o co měl zájem, aj.).
• Na takovou nabídku ke spolupráci s cizí mocí reagujte ideálně jasným a zřetelným odmítnutím tak, aby si Vaši odpověď protistrana nemohla vyložit jako „možná“, „podmíněné ano“ či „ano“. Vaše jasná a zřetelná zamítavá reakce by měla protistranu odradit od dalších pokusů Vás naverbovat.
• Neříkejte, že si vše musíte rozmyslet, a ani nevtipkujte. V takovém případě si Vaši reakci může protistrana vykládat jako „možná“ anebo jako „podmíněné ano“ a velmi pravděpodobně se pokusí kontaktovat Vás znovu a již Vaše vzájemné první setkání může použít k Vašemu vydírání.
• Útočníkovi jasně sdělte, že o situaci budete informovat bezpečnostního ředitele. Útočníka tím zpravidla odradíte od dalších pokusů Vás naverbovat, a navíc mu tím sdělujete, že budou existovat kompetentní osoby, které o jeho aktivitách budou vědět a budou zvažovat protiopatření.
• Bez zbytečných průtahů informujte přímého nadřízeného či bezpečnostního ředitele.
• Existuje situace, kdy se výše uvedeným postupem řídit nebudete, a sice v případě, že Vám útočník implicitně anebo explicitně vyhrožuje. Pokud jde o výhrůžku, kterou vnímáte jako reálnou, a máte oprávněný strach se útočníkovi postavit a spolupráci jasně odmítnout, pak se o to ani nesnažte. V takovém případě se naopak pokuste získat si čas (i předstíraným vzetím si času na rozmyšlenou). Následně bez zbytečných průtahů informujte přímého nadřízeného či bezpečnostního ředitele. Pokud čelíte takové situaci v zahraničí, svůj pobyt ihned ukončete a vraťte se domů. Prostřednictvím přímého nadřízeného či bezpečnostního ředitele si vyžádejte asistenci a rady ohledně dalšího postupu.

Útočník bude provádět malé a na sebe navazující kroky, které budou v souladu s jeho dlouhodobým plánem. Zpravidla začne tak, abyste ho spíše neodmítli, ale také aby ve Vás nevzbudil nežádoucí ostražitost. Zkusí se s Vámi několikrát sejít, aniž by jednal tak, že byste se mu cítili zavázáni. Pak Vás zkusí pozvat na nějakou společnou sportovní či jinou společenskou aktivitu (běh, jízda na kole, posilovna, tenis, procházka, výstava, …) a zkusí Vám přinést nějaký drobný dárek třeba pro Vaše děti (typicky bonbóny, čokoládu, …).

Takové drobnosti Vám bude nosit častěji, až přijde s lahví alkoholu, nebo třeba vstupenkami na nějakou společenskou událost. Většinou s tím, že ty vstupenky od někoho dostal a nevyužije je, ale rád by, abyste vzali svého partnera/partnerku a „šli si to taky jednou užít“. S každým takovým dárkem se vždy pokusí posunout hranici toho, co už byste neakceptovali, o kousek dál. Ve chvíli, kdy Vám předloží nabídku, která by mohla mít povahu korupčního jednání stíhatelného v souladu s trestním právem, budete již mít za sebou řadu takových setkání. V jejich průběhu, mnohdy i jen ze slušnosti, přijmete řadu drobných dárků, které se ale špatně v dané situaci odmítají, zejména pokud nechcete dárce urazit.

Záměrem útočníka je dostat Vás do situace, kdy se Vám jeho nabídka bude špatně odmítat, zejména pokud si uvědomíte, že jste již akceptovali řadu drobných dárků, přičemž některé z nich mohly mít i větší hodnotu, jen Vám to v dané chvíli nedošlo.

3. Nevědomé vytěžování informací

Nevědomé vytěžování vychází z přirozené manipulace, kterou používá do určité míry v běžném životě každý. Jedná se o způsob, jak získat od cílové osoby co největší množství informací, aniž by si vytěžovaná osoba uvědomila, že je sděluje.

Útočník se bude snažit využívat práci s očním kontaktem, komplimenty (ve snaze vzbudit dojem, že Vás považuje za schopného a chytrého člověka), empatické naslouchání, občasné přikyvování, zájem o to, co říkáte, a vyvolávání pocitu, že jeho zájmy jsou blízké Vašim. Použití této techniky není omezené pouze na osobní kontakt, ale v určité míře ji lze provádět i přes telefon, či dokonce v psané formě (e-maily, chatovací aplikace, SMS aj.). Cílem je vmanipulovat Vás do situace, kdy sami od sebe začnete sdělovat nějaké osobní informace nebo informace z Vašeho pracovního prostředí.

Proč techniky nevědomého vytěžování fungují? Protože útočník, který je používá, si je vědom kulturních a osobnostních predispozic, které bývají lidem vlastní, a je trénovaný na to, aby je uměl zneužít.

Mějte na paměti, že nemusíte protistraně vůbec nic sdělovat. Nenechte se z pocitu slušnosti vmanipulovat do situace, ve které se stanete obětí útočníka.

4. Informace z otevřených zdrojů

Ve většině případů se útočník nejprve zaměří na internet a vyhledá veškeré informace, které lze o Vás v dostupných otevřených zdrojích najít. Zaměří se především na sociální sítě (Facebook, X – dříve Twitter, Instagram, LinkedIn, Telegram, Youtube, TikTok, Twitch apod.). Diskuse či recenze jsou dobrým zdrojem osobních informací např. o tom, kam jezdíte na dovolenou, kam chodíte do kavárny, jaké máte zvyky, kde jste studovali, kde pracujete a žijete či odkud pocházíte. Tyto zdroje poskytují obraz o Vašem nejbližším okolí i širších sociálních vazbách, a to nejen prostřednictvím seznamu přátel, ale i pomocí fotografií a videí umístěných nejen na Vašem profilu, ale také na profilech desítek (a možná stovek) Vašich přátel a rodinných příslušníků. Analýzou veřejně přístupných obrazových informací a viditelných vzkazů a komentářů lze mnohdy získat o cílové osobě velmi dobrý základní přehled, který útočník následně využije pro další hledání doplňujících poznatků.

Další veřejně přístupné informace lze dohledat v některých databázích státních institucí, jako jsou živnostenský rejstřík, registr podnikatelských subjektů, katastr nemovitostí. Jedná se o informace, které jsou do těchto databází vkládány, aniž by k tomu byl nutný Váš souhlas. Ani výše uvedené nepředstavuje kompletní výčet možných zdrojů, kde se dá vyhledávat. K dispozici jsou dále např. zpravodajská média a jejich archivy, blogy, osobní a zájmové stránky, různé kvazi-mediální servery, ale i třeba internetové archivační služby.

Útočník mnohdy zkusí použít i metody sociálního inženýrství (tj. různé manipulace a netechnické formy útoku, prostřednictvím kterých útočník z oběti vyláká přístupové údaje) a může Vám zavolat nebo poslat zprávu např. přes sociální sítě, chatovací aplikace, e-mail anebo SMS.

Základní tipy pro zvýšení Vaší bezpečnosti v kyberprostoru

Obecně:

• Pro přístup k e-mailu, účtům na sociálních sítích apod. používejte silná hesla, a pokud je to možné i dvoufaktorové ověření přístupu.
• Ověřte si, jaké informace je možné o Vás dohledat na Vašich profilech na sociálních sítích. Zvažte, zda všechny informace je nutné veřejně publikovat. Citlivé či soukromé informace včetně fotografií či videí týkající se Vás nebo Vašeho blízkého okolí odstraňte.
• Obsah, který zveřejňujete na Vašich sociálních sítích, zpřístupněte pouze „přátelům“, nikoliv všem jejich uživatelům. Mezi přátele zařazujte jen ty lidi, které skutečně znáte i v „offline“ světě.
• Nezveřejňujte citlivé informace související s Vaší prací (pracovní zařazení, pracovní činnosti a úkoly, či jakékoliv jiné interní informace).
• Podrobnější informace naleznete v e-learningovém kurzu NÚKIB.

V zahraničí:

• Nepřipojujte svá elektronická zařízení (notebook, mobil apod.) k veřejným WI-FI sítím (hotely, kavárny, letiště, nádraží apod.), v případě krajní nouze použijte VPN.
• Veřejně přístupné počítače, např. v hotelích, nikdy nepoužívejte pro pracovní účely (e-mail, vstup do informačních systémů apod.) Postupujte tak pokud možno i u přístupu k soukromým účtům (sociální sítě, e-mail apod.) a elektronickému bankovnictví. V případě nutnosti použijte pro soukromé účty VPN.
• Ujistěte se, že je na Všech vašich elektronických zařízeních vypnuta funkce automatického připojování k WI-FI a připojování pomocí služby BlueTooth.
• Při služební cestě zvažte, jaké informace s sebou nezbytně nutně potřebujete. Pokud je to možné, používejte notebook a telefon „na jedno použití“, tj. „čistý“, kde nejsou nahrány kontakty, e-maily, kalendář, informace, které nejsou nezbytně nutné pro danou cestu, a který bude po návratu pracovníky IT oddělení náležitě prověřen a následně zformátován.

5. Cesty do zahraničí

Cestování a kontakty se zahraničím k modernímu životu patří, ať už se jedná o zahraniční pracovní jednání, dovolenou, studijní pobyt, stáž anebo cestu na mezinárodní konferenci. Rizika nelegitimního ovlivňování na zahraničních služebních i soukromých cestách jsou zcela reálná. V takové situaci se soustředíte na naplnění cíle Vaší pracovní cesty nebo si bezstarostně užíváte dovolenou. Pro útočníka se ale otevírá prostor, kdy k Vám může přistoupit s vědomím toho, že pokud by se něco nepovedlo úplně podle jeho představ, existuje menší pravděpodobnost, že budete svoje podezření ihned někam hlásit či s někým probírat.

Váš mobil, počítač, datový nosič, ale i písemné poznámky Vám mohou při hraniční nebo jiné*, i zinscenované, policejní kontrole okopírovat. Při těchto příležitostech Vám do něj může útočník nainstalovat také špionážní software. Techniku a datové nosiče byste v zahraničí nikdy neměli nechávat bez dozoru – na hotelovém pokoji, v recepci či v restauraci, ale ani při jednáních, na konferencích atp. Podobně nebezpečné situace nastávají, pokud využijete sdílené nabíječky mobilů, ale i veřejně přístupné WI-FI sítě. Obojí bývá velmi často zneužíváno k instalaci škodlivého softwaru do připojených zařízení anebo ke krádeži dat uložených na těchto zařízeních. Rizikem je i připojování datových nosičů do cizích elektronických zařízení, jako je např. prezentační technika či notebook. Stejně tak s sebou na zahraniční cesty rozhodně nevozte ani karty anebo čipy používané jako klíč pro různé systémy elektronické kontroly vstupu. I ty Vám mohou být odebrány, okopírovány a později využity k útoku na Vaše pracoviště. Totéž platí i o různých kartách, čipech a tokenech, které používáte pro autorizaci svého přihlášení do počítačové sítě, resp. jako svůj elektronický podpis.

Velmi ostražití buďte (nejen) v zahraničí při mimopracovních kontaktech, jako jsou společenské události, volnočasové aktivity, popřípadě intimní kontakty. Neformální atmosféra a konverzace, zejména pokud je doprovázena konzumací alkoholu a s ní spojenou nižší schopností se kontrolovat, je častým způsobem, jak od Vás získat citlivé informace. Stejně tak intimní kontakt (tzv. honey trap – medová past) či obdobné „povyražení“ lze velmi účinně využít k získání citlivých informací, ať již přímo, a/nebo pomocí následného vydírání na základě záznamu kompromitující situace.

Zvýšenou pozornost věnujte také situacím, kdy se během Vaší zahraniční cesty nebo pobytu objeví výjimečná příležitost se setkat s někým velmi významným, ať už je to nějaký místní vedoucí pracovník, podnikatel, či jiná významná osoba. Zejména pokud se jedná o osoby s vazbami na nedemokratické a neliberální státy a režimy či s vazbami na různé korporátní subjekty, ale i různé inovativní firmy či firmy pátrající po nových talentech a investičních příležitostech. V takových situacích existuje vážné riziko, že jde ve skutečnosti o pokus Vás získat ke spolupráci, která v konečném důsledku může poškodit Vás osobně, zájmy Vašeho úřadu, popřípadě státu jako celku.

Dokumenty nebo techniku obsahující citlivé anebo jakkoliv zneužitelné informace mějte buď u sebe, anebo je s sebou do zahraničí vůbec neberte. Pokud takové informace do zahraničí berete kvůli splnění účelu pracovní cesty, pak vždy pečlivě dodržujte interní pravidla pro převoz, uschovávání a předávání takových dokumentů (u utajovaných písemností tato pravidla stanoví zákon a navazující předpisy). Rozhodně takové dokumenty či techniku mějte vždy u sebe, nenechávejte je na pokoji a při cestách letadlem je nedávejte do zavazadel, která budou odbavena.

 

 

* Např. odevzdávání mobilních a elektronických zařízení při vstupu do režimových pracovišť a utajovaných prostor.

6. Nebezpečné nabídky – pozvání na akce, dary, hrazená školení, hrazené cesty

Různé společenské akce, konference, semináře či formální a neformální pracovní setkání mohou být místem, kde budete čelit nevědomému vytěžování či pokusům o zverbování Vaší osoby. Mnohé z těchto akcí jsou právě za tímto účelem organizovány. Mohou být využity k seznámení se s Vámi a k provedení prvotního kontaktu, který může zprvu vypadat i velmi nevinně. Samotný program pobytu a aktivity na místě mohou být hostitelem účelově naddimenzovány tak, aby došlo ke snížení Vaší ostražitosti a následně i plné kontroly nad tím, jaké informace sdělujete.

Je to také příležitost rozdat přítomným různé drobné dárky. Zvláště dárky v podobě datových nosičů či různých elektronických zařízení (zejména pak různá CD, DVD, USB, mobilní telefony, tablety, digitální fotoaparáty, chytré hodinky apod.) v sobě mohou ukrývat špionážní software, který se aktivuje v momentě, kdy uživatel připojí datový nosič či elektronické zařízení k počítači či mobilnímu telefonu. Špionážní software je ve většině případů tak sofistikovaný, že jej ani antivirová kontrola není schopna odhalit. Infikované zařízení umožní odesílání citlivých informací útočníkovi. Takové dárky buď vůbec nepřijímejte, nebo pokud je nemůžete odmítnout, po příjezdu je předejte na bezpečnostní oddělení.

7. Vydírání, nátlak

I v současnosti jde o velmi intenzivně využívanou techniku, i když se může zdát, že patří spíše do špionážních filmů. Zejména útočník, který se necítí být vázán principy právního státu a základními lidskými právy a svobodami, se nebude zdráhat vydírání a nátlak použít. Snažte se proto na maximální možnou míru omezit riziko, že se ocitnete v situaci, kvůli níž byste mohli být potenciálně vydíratelní.

Uvědomte si, že zejména Vaše zahraniční pobyty Vás mohou do takových situací*  dostat. Nemusí se jednat o Vaši chybu či selhání, ale o útočníkem předem pečlivě připravený scénář. Zneužitelné však může být jakékoliv Vaše tajemství, pokud nějaké máte a skutečně stojíte o to, aby se nestalo veřejně známým. V řadě případů zneužije útočník i situace nouze, do které se Vy nebo někdo z Vašich blízkých dostane.

Útočník k získání informace, pomocí níž Vás bude vydírat, použije všechny dostupné síly a prostředky, které má k dispozici. To vše se bude dít s cílem donutit Vás spolupracovat anebo zdiskreditovat za to, že jste spolupráci odmítli.

Pokud zaznamenáte pokus o nátlak či o vydírání vůči Vaší osobě, situaci rozhodně neřešte sami. Svěřte se někomu blízkému, pokud je to možné, a kontaktujte přímého nadřízeného či bezpečnostního ředitele. V zahraničí můžete oslovit i český zastupitelský úřad. I když se Vám v některých případech může zdát, že taková pomoc není podle Vás dostatečná, získáte přesto několik důležitých věcí. Pohled nezúčastněné osoby, se kterou situaci proberete, Vám pomůže podívat se na věc trochu z nadhledu. Dále se Vám podaří si takovou událost urovnat v hlavě, ale zejména máte k dispozici člověka, který Vám dosvědčí, že jste se situaci pokoušeli obratem řešit, což může být podstatné pro Vaši budoucí kredibilitu.

I když máte pocit, že jste se ocitli v bezvýchodné situaci, pokud vydírání či nátlaku podlehnete, budou následky daleko horší, než když se pokusíte situaci otevřeně řešit s odpovědnými osobami a orgány.

 

* Např. oficiální i soukromé společenské události, intimní kontakty, řešení pracovních záležitostí v mimopracovním prostředí, nadstandardní mimopracovní či soukromé kontakty.