1. Zařazení do příslušné úrovně školení

Základní úroveň školení (e-learning; 1,5 – 2 hodiny) se týká většiny zaměstnanců státní správy majících omezený přístup k citlivým informacím, nemajících rozhodovací pravomoc se závažným dopadem anebo možnost v rámci své standardní pracovní agendy nějakým zásadním způsobem ovlivnit klíčové rozhodovací nebo jiné interní procesy.

Pokročilá úroveň školení (prezenční v rozsahu 0,5 dne) se týká menšího okruhu zaměstnanců státní správy, kteří však mají široký nebo specifický přístup k citlivým informacím a/nebo mají rozhodovací pravomoc a možnost ovlivňovat rozhodovací procesy se závažným dopadem na výkon státní správy se zohledněním charakteru gesce daného úřadu (např. Ministerstvo obrany versus Ministerstvo kultury).

Do pokročilé úrovně školení by měli být nejčastěji zařazováni pracovníci na následujících pozicích:

  • představení/vedoucí, jejich zástupci, pracovníci sekretariátu, poradci, asistenti nebo řidiči,
  • úředníci s možností ovlivnit personální procesy,
  • úředníci s přístupem k interním informačním systémům úřadu (personálně-organizačním, ekonomickým apod.) nebo dalším neveřejným informačním systémům,
  • řadoví zaměstnanci se systémovým přístupem k informačním a komunikačním technologiím úřadu,
  • úředníci s širším přístupem k citlivým anebo utajovaným informacím (obligatorně od stupně utajení Tajné, individuálně od stupně Důvěrné),
  • úředníci mající na starosti organizačně-administrativní procesy spojené s nakládáním s utajovanými informacemi.

Specifickou skupinu osob pak tvoří diplomaté, pro které Ministerstvo zahraničních věcí organizuje kurz zaměřený na zpravodajskou obranu. Ta tvoří specifický výsek rizik nelegitimního ovlivňování spojený s vysláním do zahraničí.

Vzhledem k zaměření výše zmíněného kurzu, organizovaného Ministerstvem zahraničních věcí, zejména na zaměstnance, kteří vyjíždí k výkonu služby do zahraničí, se tento kurz zaměřuje primárně na rizika plynoucí z činnosti cizích zpravodajských služeb. Tomu odpovídá i specifická terminologie, která je v tomto preventivním programu ze strany Ministerstva zahraničních věcí používána. Je tak používán např. pojem „zpravodajská obrana“, který je de facto totožný s obranou proti vlivovému působení cizí moci. Podobně tam, kde se v tomto e-learningu hovoří o „incidentu“, tam Ministerstvo zahraničních věcí pracuje s pojmy „nestandardní událost“ či „anomálie“. Tam, kde je používán pojem „útočník“, Ministerstvo zahraničních věcí pracuje s pojmy „zpravodajská entita“ či „nelegitimní aktér“.