QGIS nabízí široké možnosti pro analýzu a zpracování prostorových dat. Umožňuje pracovat s vektorovými i rastrovými vrstvami, provádět základní výpočty, prostorové dotazy i propojení s tabulkovými daty. Nástroje pro analýzu jsou dostupné v nabídce Vektor, Raster nebo prostřednictvím Processing Toolboxu.

Základní geometrické operace (vektorová data)

Vektorová data popisují objekty prostřednictvím bodů, linií nebo polygonů. QGIS umožňuje provádět nad těmito daty řadu prostorových a geometrických operací – například měření vzdáleností, tvorbu obalových zón nebo ořezávání vrstev. Tyto nástroje najdete v nabídce Vektor → Geoprocessing Tools nebo přímo v Processing Toolboxu.

Buffer (Obalová zóna)

Nástroj Buffer vytváří kolem každého prvku (bod, linie, polygon) zónu ve zvolené vzdálenosti. Používá se například pro určení ochranných pásem kolem silnic nebo vodních toků.

  • Input layer: vrstva, na kterou se buffer aplikuje (např. silnice).
  • Distance: vzdálenost obalové zóny (např. 100 m).
  • Dissolve result: sloučí jednotlivé zóny do jedné.
  • Segments: určuje hladkost křivek.

Výsledkem je nová polygonová vrstva představující obalovou zónu. Doporučuje se uložit ji jako GeoPackage nebo Shapefile.

Clip (Oříznutí)

Nástroj Clip vyřízne části jedné vrstvy podle hranic jiné, např. komunikace nebo vodní toky na hranice okresu.

  • Input layer: vrstva, která se ořezává.
  • Overlay layer: vrstva, podle které se provádí ořez.
  • Output layer: výsledná ořezaná vrstva.

Po provedení vznikne nová vrstva obsahující pouze prvky z oblasti překryvu.

Intersect (Průnik)

Nástroj Intersect vyhledá průnik dvou vrstev – tedy místa, kde se prvky obou vrstev překrývají (např. parcely v záplavovém území).

  • Input layer: první vrstva (např. parcely).
  • Overlay layer: druhá vrstva (např. záplavová území).
  • Output layer: nová vrstva obsahující pouze překrývající se prvky.
Dissolve (Sloučení prvků)

Pomocí nástroje Dissolve lze sloučit prvky na základě zvoleného atributu (např. slučování katastrálních území podle okresu).

  • Input layer: vrstva, která se slučuje.
  • Dissolve field(s): atribut, podle kterého se mají prvky spojit.
  • Output layer: výsledná vrstva sloučených polygonů.

Tyto operace se často používají při přípravě dat pro další analýzy nebo vizualizaci výsledků.

 
Mapová algebra (rastrová data)

Rastrová data představují spojité jevy v krajině – typicky digitální modely reliéfu (DMR, DMT), satelitní snímky, ortofota nebo tematické mapy. Každý pixel nese číselnou hodnotu (např. výšku, teplotu nebo intenzitu odrazu). V QGIS lze s rastry provádět řadu operací: měnit rozlišení, přepočítávat hodnoty, odvozovat nové vrstvy (např. svah, orientaci), nebo je kombinovat pomocí mapové algebry.

Načtení a vizualizace rastru

Rastrové vrstvy se do QGIS přidávají přes Vrstva → Přidat vrstvu → Přidat rastrovou vrstvu…. Po načtení je možné upravit jejich vzhled:

  • Render type: Singleband gray (např. pro DMR), Singleband pseudocolor (barevná škála), RGB (např. ortofoto).
  • Rozsah hodnot (Min/Max): určuje, jaké hodnoty se promítnou do barevného rozsahu (lze zvolit automaticky z dat nebo ručně).
  • Interpolace: Nearest / Linear — ovlivňuje plynulost zobrazení.

Základní analýzy terénu (Slope, Aspect, Hillshade)

Z výškových modelů (např. DMR 5G) lze odvozovat další vrstvy, které popisují sklon, orientaci nebo osvětlení terénu. Tyto nástroje najdete v Processing Toolboxu v sekci GDAL → Analysis nebo Raster terrain analysis.

  • Slope (Sklon): vypočítá úhel sklonu v každém pixelu (v ° nebo %). Hodí se např. pro vymezení příliš strmých svahů.
  • Aspect (Orientace svahu): určí směr orientace svahu vůči severu (0–360°). Umožňuje vyhodnocení expozice (např. jižní svahy).
  • Hillshade (Stínování reliéfu): simuluje osvětlení povrchu pro plastický vzhled mapy, využívá zadaný azimut a výšku slunce.

Při výpočtu těchto vrstev je třeba vybrat:

  • Input DEM: vstupní výškový raster (např. DMR).
  • Z factor: převod výškových jednotek – pokud jsou výšky v metrech a souřadnice v metrech, ponechte 1.
  • Output file: umístění výsledného rastru (GeoTIFF, GeoPackage).
Převzorkování (Resampling)

Převzorkování mění prostorové rozlišení rastru (velikost pixelu). Používá se při sjednocení rastrů různých rozlišení nebo zmenšení datové velikosti. V QGIS je dostupné přes Raster → Projections → Warp (Reproject) nebo Raster → Miscellaneous → Translate (záložka Advanced parameters).

  • Target resolution (Pixel size): zadejte nové rozlišení (např. 10 nebo 25 metrů).
  • Resampling method:
    • Nearest neighbour – pro kategoriální data (např. půdní typy).
    • Bilinear nebo Cubic – pro spojitá data (např. DMR, teplota).
  • Extent a CRS: sjednoťte s ostatními vrstvami projektu.
Překategorizace (Reclassification)

Reklasifikace převádí spojité hodnoty rastru do kategorií podle stanovených pravidel. Typicky se používá při vymezování území podle určitého kritéria – např. výšky nad 500 m nebo sklonu většího než 15°.

Nástroj Raster → Reclassify by table (Processing Toolbox) umožňuje vytvořit tabulku převodů:

  • Input raster: zdrojová vrstva (např. výškový model).
  • Reclassification table: určete intervaly a nové hodnoty (např. 0–200 → 1, 200–500 → 2, 500–10000 → 3).
  • Output raster: nová klasifikovaná vrstva, často se používá k dalším prostorovým analýzám nebo mapovým vizualizacím.

Pro jednoduché podmínky lze použít také Raster Calculator:

// např. vymezení oblastí se sklonem větším než 15°
("slope@1" > 15) * 1

Praktické využití
  • Tvorba tematické mapy svahů: kombinace vrstev Slope a Aspect umožňuje zobrazit sklon i orientaci terénu (např. pro analýzu eroze nebo vhodnosti výstavby).
  • Identifikace rizikových oblastí: pomocí reklasifikace lze vymezit příliš strmé svahy (např. sklon > 30°).
  • Optimalizace území pro výstavbu: kombinací vrstev (svah, vzdálenost od cest, typ půdy) lze vytvořit mapu vhodnosti území.
 
Napojení tabulkových dat (CSV, Excel)

Do QGIS lze snadno načíst i tabulková data, která obsahují souřadnice nebo identifikátory objektů. Pro import CSV či Excel souborů použijte Layer → Add Layer → Add Delimited Text Layer nebo přetáhněte soubor přímo do mapového okna. Pokud tabulka obsahuje sloupce se zeměpisnými souřadnicemi (X, Y), QGIS automaticky vytvoří bodovou vrstvu. Data lze také propojit (Join) s existujícími vrstvami podle společného atributu (např. kód obce nebo parcelní číslo).

 
Prostorové dotazy

Prostorové dotazy umožňují vyhledávat prvky na základě jejich polohy vůči jiným prvkům. Například zjistit, které budovy leží v záplavovém území nebo které pozemky jsou do 500 m od silnice. V QGIS lze tyto dotazy provádět pomocí nástroje Select by Location nebo Join attributes by location v Processing Toolboxu. Výsledkem může být nová vrstva obsahující pouze vybrané prvky, se kterými lze dále pracovat.