AKTÉŘI, FÁZE A FORMY NELEGITIMNÍHO OVLIVŇOVÁNÍ

Působí v souladu s úkoly, které jim byly uloženy jejich zřizovatelem, ať už se jedná o zahraniční vládu nebo jiného představitele moci výkonné či jinou strukturu (např. různí králové, emíři, totalitní vládci). Je důležité si uvědomit, že pravomoci, postavení a postupy zpravodajských služeb se v různých zemích světa mohou výrazně lišit, a to v závislosti na ústavním či politickém systému a jeho uspořádání anebo vztahu k demokratickým hodnotám a vládě práva.

Působení zpravodajských služeb je zpravidla skryté. Jejich důstojníci nebo agenti se snaží oslovit cílové osoby zpravidla pod nějakým krytím, nejčastěji jako obchodníci, podnikatelé, diplomaté, vědci, studenti, novináři, zástupci církví či kulturních organizací anebo i jako turisté . Těchto tzv. krycích legend může být nepřeberné množství a nelze je všechny taxativně vyjmenovat. Příslušník nebo agent zpravodajské služby cizí moci k Vám může přistoupit tzv. pod cizí vlajkou, protože si např. uvědomuje, že spolupráce nebo i jen kontakt s někým z jeho země pro Vás mohou být problematické. Pokud se bude vydávat za osobu z jiné, pro Vás výrazně méně problematické země (např. Rusové jako Ukrajinci, Moldavané, Tádžici, Kazaši apod., Číňané jako Tchajwanci, aj.), budete možná méně ostražití a budete mít větší zájem si dotyčného vyslechnout a navázat spolupráci.

Je také možné, že se dostanete do situace, kdy budete útočníkovi nějak zavázáni za pomoc v nouzi či krizové situaci. Může se k Vám dostat také jako přítel někoho z rodiny nebo Vašich známých.

K prvotnímu kontaktu může dojít prakticky kdekoliv, a to i na velmi nepravděpodobných místech, jako jsou toalety či výtah. S tím, jak se stále větší část našich životů, včetně práce, prolíná i s kyberprostorem, roste i množství případů, kdy je cílová osoba útočníkem poprvé oslovena právě v kyberprostoru a k osobnímu kontaktu dochází až v pozdějších fázích.

V rámci svých aktivit dokáží zpravodajské služby působit kdekoliv na světě. Pokud zpravodajská služba cizí moci cílovou osobu za účelem získání ke spolupráci neosloví na území svého vlastního státu, může tak učinit v zahraničí, a to za podmínek pro ni v daném případě nejvýhodnějších. Může se jednat o stát s dobrými či přátelskými vztahy, stát se slabou vnitřní bezpečností, a pokud to nebude možné, může kontakt realizovat i na území nepřátelského státu.

Pokud se chcete o zpravodajských službách dozvědět více, doporučujeme k přečtení knihu:

• Michálek L. a kol., Zpravodajské služby a zpravodajská činnost, Wolters Kluwer, 2021, ISBN: 978-80-7598-725-9

Podrobnější shrnutí k vlivovému působení ze strany Ruské federace a Čínské lidové republiky vůči ČR je dostupné zde a zde.

Některé subjekty korporátního světa si zřizují svoje zpravodajská oddělení (často jako součást svých bezpečnostních oddělení/struktur), která standardně využívají ke dvěma základním účelům. Jednak k ochraně svých obchodních tajemství, zájmů a informací, jednak k získávání informací o konkurentech a k zajišťování informační podpory pro své podnikání.

Velmi často využívají bývalé policisty a zpravodajské důstojníky a při realizaci svých úkolů se minimálně v některých situacích pohybují již za hranou zákona. Z hlediska osoby, vůči níž jsou takové aktivity vyvíjeny, není zásadní rozdíl mezi tím, zda se stane cílem vlivových aktivit ze strany zpravodajské služby cizí moci, nebo bezpečnostní struktury soukromého subjektu.

Některé komerční subjekty si najímají jiné subjekty, třetí stranu, specializující se na sběr zpravodajských informací, zpravidla bezpečnostní nebo detektivní kancelář, která disponuje požadovanými schopnostmi.

Různé nevládní organizace, ale i soukromé subjekty se při prosazování svých zájmů budou v některých situacích chovat podobně jako výše uvádění zástupci cizí moci. Ve snaze prosadit svoje zájmy se budou snažit zajistit si komparativní výhody, ať už cestou úplatků, protislužeb, vydírání anebo zneužití informací, které si o Vás zjistí různými de facto zpravodajskými metodami.